Historie moringy, aneb odkud pocházím

„Nebedaye“ … „Ta, jež nikdy neumírá“. Krásný a výstižný je původní název Moringy používaný v mnoha afrických jazycích.

Moringa byla objevena v severní Indii kolem roku 2000 př. n. l. Tradiční lékaři velmi rychle objevili její léčivé účinky a nazvali ji „The Miracle Tree“ – "Strom zázraků". Šlechta a členové královských rodů užívali Moringu pro její blahodárné účinky na duševní bdělost a zdravou pokožku. Stala se nedílnou součástí tradiční Ayurvédské medicíny. Ve starověké Indii byl moringový extrakt podáván Mauryánským bojovníkům na válečných frontách. Věřilo se, že jim dodá potřebnou sílu a energii během boje, zároveň, že jim ulehčí od stresu z bitev a bolesti ze zranění.

Starověcí Egypťané si zase velmi cenili moringový olej, který používali místo opalovacích krémů. Avšak na evropském kontinentě objevili řadu dalších cenných účinků Moringy na lidské zdraví až staří Řekové. V pozdějším období je představili Římanům, kteří ji rozšířili v rámci celé své říše.

V novodobých dějinách se již v roce 1817 tématem Moringy zabývala Jamajská sněmovna, v tu dobu ještě jako britská kolonie. Při oficiálním jednání zde byl představen olej z Moringy, jako zdraví prospěšná přísada do salátů a pro kulinářské účely. V rámci britského impéria se poté jeho používání rozšiřovalo do mnoha koutů světa.

Dnes naleznete kvalitní Moringu na Filipínách, východní Indii, Číně, jižní Africe a jihovýchodní Asii. Moringové stromy se pěstují hlavně v tropických a subtropických oblastech, kde se jí velmi daří. Jedná se však o velmi nenáročnou rostlinu, které se paradoxně daří i v suchých až písčitých půdách a vyšších nadmořských výškách. Velmi ceněná a užívaná je v oblastech Himalájí.

Moringu můžeme tedy nalézt v mnoha zemích pod rozličnými názvy: Malunggay (Filipínky), Horseradish Tree, Drumstick Tree, Marango, Mlonge, Saijhan, Shecaga, Sajna, Kamungay a mnohé další.